Proteiny, v hovorové řeči nazývané obvykle bílkoviny, jsou makromolekulami, jež jsou tvořeny aminokyselinami. Proteiny patří k základním stavebním kamenům všech buněk. Propůjčují buňkám nejen strukturu, ale jsou zároveň molekulárními „stroji“, transportujícími látky, přečerpávají ionty, katalyticky ovlivňují chemické reakce a rozpoznávají signální látky.
Stavebními kameny proteinů jsou určité aminokyseliny, někdy označované jako proteinogenní, tedy jako produkující bílkoviny, jež jsou spojeny peptidickými vazbami do řetězců. U člověka se jedná o 21 různých aminokyselin – 20 je jich známo již delší dobu, tou jedenadvacátou je selenocystin. Řetězce aminokyselin mohou dosahovat délky až 1 000 aminokyselin, přičemž aminokyselinové řetězce o délce pod 100 aminokyselin jsou označovány jako peptidy a teprve od této hranice nahoru hovoříme o proteinech. Molekulární velikost proteinu je zpravidla udávána v kiloDaltonech (kDa). Titin, který je se svými cca 3 600 kDa největším známým lidským proteinem, je složen více než 30 000 aminokyselinami a obsahuje 320 proteinových domén.
Počet možných rozdílných řetězců aminokyselin je obrovský. Z 21 různých aminokyselin vzniká při délce řetězce 100 nepředstavitelné množství 21100 respektive 10132 teoretických možností. Tento počet 1052 × překračuje počet všech atomů ve vesmíru (který se odhaduje na „pouhých“ 6·1079 částic).
Pořadí aminokyselin v proteinu – a tím i jeho struktura – je kódována v příslušném genu.
Slovo protein bylo odvozeno v roce 1838 z řeckého slova proteuo, (jež se dá přeložit jako „zaujímám první místo“ a jež je odvozeno z výrazu protos, tj. „první“, „nejdůležitější“). Za autora tohoto slova je pokládán Jöns Jakob Berzelius, jenž tím podtrhl význam proteinů pro život.
Podle zahraničních zdrojů zpracoval Miroslav Hubáček
Zaujalo Vás téma článku? Podívejte se také do našeho katalogu zboží týkajícího se tématu proteiny.
1. 5. 2008
:)